Domácí mazlíček v nájemním bytě: co říká zákon a jak to funguje v praxi?
Při hledání nájemního bytu rozhoduje spousta věcí – cena, lokalita, termín nastěhování nebo třeba počet osob, které budou v bytě bydlet. A pak je tu ještě jedna otázka, která dokáže výběr vhodného nájemce poměrně rychle zúžit: Máte domácího mazlíčka?
Některému majiteli pes nebo kočka nevadí vůbec. Jiný řekne rovnou, že zájemce se zvířetem nechce. Důvodem může být vybavení bytu, obava z poškození, zkušenost z předchozího pronájmu nebo třeba strach z problémů se sousedy.
Jenže jak je to vlastně se zvířetem v nájemním bytě z pohledu zákona? Může majitel říct, že v jeho bytě pes nebo kočka jednoduše být nesmí?
Co říká zákon?
Občanský zákoník je v tomto ohledu poměrně jasný. Nájemce má právo chovat v bytě zvíře, pokud tím nezpůsobuje pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu nepřiměřené obtíže.
Majitel tedy nemůže nájemci jednoduše zakázat domácího mazlíčka jen proto, že zvíře v bytě nechce. Pokud ale pes pravidelně štěká a ruší sousedy, zvíře poškozuje byt nebo jeho chov způsobuje jiné nepřiměřené problémy, je to samozřejmě jiná situace. Zákon myslí také na zvýšené náklady na údržbu společných částí domu, které mohou kvůli zvířeti vzniknout. Ty je nájemce povinen pronajímateli nahradit.
Tohle všechno ale platí ve chvíli, kdy už nájemní vztah existuje. Co když majitel teprve vybírá, komu byt pronajme?
| Situace | Právo chovat v bytě zvíře | Kdo má poslední slovo |
|---|---|---|
| Už jste nájemcem (nájem trvá) | ✅ ano, přiznává ho zákon | nájemce – dokud zvíře nezpůsobuje nepřiměřené obtíže |
| Zvíře působí nepřiměřené obtíže (štěkot, škody) | ⚠️ právo je omezeno | řeší se jako porušení; nájemce hradí zvýšené náklady |
| Teprve žádáte o byt (výběr nájemce) | ❌ nárok automaticky nevzniká | majitel při výběru budoucího nájemce |
Majitel nechce v bytě zvíře. Co s tím?
S tímto požadavkem se při pronájmech setkávám poměrně často. Majitel už při přípravě nabídky řekne, že by preferoval nájemce bez domácích zvířat.
Důvodů může mít několik. Byt je po rekonstrukci, má nové podlahy nebo se pronajímá kompletně zařízený. Někdo už má špatnou zkušenost z minulého pronájmu. Další majitel se obává štěkání psa a následných stížností sousedů.
Pokud tedy vím, že majitel už při výběru zájemců preferuje nájemce bez domácích zvířat, respektuji to i při organizaci prohlídek. Nemá smysl zvát člověka se dvěma psy na prohlídku a následně majitele přesvědčovat, aby svůj názor změnil.
Je ale potřeba rozlišovat mezi výběrem budoucího nájemce a situací, kdy už nájemní vztah vznikl. Pokud už je člověk nájemcem, zákon mu za určitých podmínek právo chovat v bytě zvíře výslovně přiznává.
Při výběru budoucího nájemce má však poslední slovo právě majitel.
Na druhou stranu ani informace „zájemce má psa“ nemusí sama o sobě nic znamenat.
Jak probíhá předání nemovitosti a kde vznikají zbytečné spory
👉 Jak probíhá předání nemovitosti po podpisu smlouvy a kde vznikají zbytečné spory
Jeden pes, dva psi, kočka… rozdíly mohou být velké
Při pronájmu záleží na tom, o jaké zvíře jde, kolik jich zájemce má, jak jsou velká, na co jsou zvyklá nebo jak dlouho běžně zůstávají sama doma.
Jinak může majitel vnímat staršího psa, který je celý život zvyklý na byt, a jinak dva mladé velké psy. Stejně tak může být rozdíl mezi jednou kočkou a domácností s několika zvířaty.
Hodně záleží také na samotném bytě. U prázdného bytu bude situace jiná než u kompletně vybaveného bytu po rekonstrukci. A svou roli hraje i zkušenost majitele. Pokud sám psa nebo kočku má, bývá často k zájemcům se zvířaty otevřenější.
A pak je tu samozřejmě argument, který při pronájmech slýchám pravidelně: „Náš pes je hodný, nic neničí a vůbec neštěká.“
Věřím, že ve většině případů je to pravda. Jenže majitel zájemce ani jeho psa nezná a rozhoduje se v tu chvíli pouze podle informací, které má k dispozici.
Dá se šance zájemce se zvířetem zvýšit?
Určitě ano.
Pokud má majitel obavy z případných škod, může zájemce nabídnout vyšší jistotu v rámci zákonných možností. Její celková výše je zákonem omezená, takže není možné požadovat libovolnou částku jen proto, že bude v bytě zvíře.
Pomoci může také vhodně nastavené pojištění domácnosti a zejména pojištění odpovědnosti, pokud se jeho krytí vztahuje i na škody způsobené domácím zvířetem.
A pak je tu jedna možnost, kterou považuji za velmi dobrou, ale v praxi jsem se s ní zatím nesetkal – reference od předchozího pronajímatele.
Pokud někdo několik let bydlel se stejným psem nebo kočkou v nájemním bytě a předchozí majitel může potvrdit, že zvíře nic nezničilo, nebyly stížnosti od sousedů a byt byl při ukončení nájmu v pořádku, je to pro nového pronajímatele konkrétní informace.
Podle mě má taková reference mnohem větší váhu než ujištění, že je pes hodný a doma nic nedělá.
Nejčastější chyby v rezervačních smlouvách
👉 Nejčastější chyby v rezervačních smlouvách: Na co si dát pozor dřív, než podepíšete
Mazlíčka při hledání bytu raději nezatajujte
Občas může zájemce dojít k závěru, že když mu zákon dává právo zvíře v bytě chovat, nebude o něm při hledání bydlení raději vůbec mluvit.
To bych nedoporučoval.
Pokud se majitel na domácí zvířata výslovně ptá a následně zjistí, že mu zájemce tuto informaci zatajil, není to dobrý začátek nájemního vztahu. Přitom právě otevřená domluva může v některých případech původní obavy majitele zmírnit.
Místo jednoduchého „máme psa“ je proto lepší říct rovnou i něco o něm. Jak je starý, jak je velký, zda je zvyklý na bydlení v bytě, jak dlouho zůstává sám a případně nabídnout pojištění nebo referenci z předchozího nájmu.
Co tedy platí?
Pokud už jste nájemcem, samotný chov zvířete vám majitel nemůže jednoduše zakázat. Zákon vám toto právo dává, dokud zvíře nezpůsobuje nepřiměřené obtíže.
Pokud ale o byt teprve žádáte, domácí mazlíček může hrát roli při výběru budoucího nájemce. Některému majiteli vadit nebude, jiný dá přednost zájemci bez zvířete.
Při výběru zájemce se zvířetem tak vždy záleží na konkrétním bytě, požadavcích majitele a nakonec i na tom konkrétním psovi nebo kočce.
Nejčastější otázky ke zvířeti v nájemním bytě
Může majitel zakázat zvíře v nájemním bytě?
Pokud už nájemní vztah trvá, majitel nemůže nájemci chov zvířete jednoduše zakázat – občanský zákoník mu toto právo přiznává, dokud zvíře nezpůsobuje pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu nepřiměřené obtíže. Jiná situace je při výběru budoucího nájemce, kdy má poslední slovo majitel.
Co když zvíře způsobuje problémy nebo škody?
Pokud pes pravidelně štěká a ruší sousedy, zvíře poškozuje byt nebo jeho chov způsobuje jiné nepřiměřené problémy, jde o jinou situaci než běžný chov. Zákon navíc pamatuje na zvýšené náklady na údržbu společných částí domu, které kvůli zvířeti vzniknou – ty je nájemce povinen pronajímateli nahradit.
Jak zvýšit šanci jako zájemce se zvířetem?
Pomůže nabídnout vyšší jistotu v rámci zákonných možností, vhodně nastavené pojištění odpovědnosti kryjící škody způsobené zvířetem a především reference od předchozího pronajímatele. Otevřená domluva a konkrétní informace o zvířeti mají u majitele větší váhu než obecné ujištění, že „pes nic nedělá“.
Mám při hledání bytu zatajit, že mám zvíře?
Není to dobrý nápad. Pokud se majitel na domácí zvířata výslovně ptá a později zjistí, že mu zájemce informaci zatajil, není to dobrý začátek nájemního vztahu. Lepší je říct rovnou i něco o zvířeti – jak je staré, velké, zda je zvyklé na byt a jak dlouho zůstává samo.
Záleží na tom, jaké zvíře zájemce má?
Ano. Roli hraje druh zvířete, jejich počet, velikost, návyky i to, jak dlouho zůstávají sama doma. Jinak majitel vnímá staršího psa zvyklého na byt a jinak dva mladé velké psy. Svou roli hraje také typ bytu (prázdný vs. zařízený po rekonstrukci) a zkušenost majitele – pokud sám zvíře má, bývá otevřenější.
Řešíte pronájem bytu a chcete správně nastavit podmínky i výběr nájemce?
Pavel Pekárek
Realitní makléř – v realitách od roku 2010 • Praha a Středočeský kraj
Zvíře v nájemním bytě bývá zbytečně vnímané jako komplikace – přitom hodně záleží na konkrétním psovi nebo kočce, na bytě i na tom, jak se zájemce s majitelem domluví. U trvajícího nájmu dává zákon nájemci právo zvíře chovat, dokud nezpůsobuje nepřiměřené obtíže. Při výběru budoucího nájemce má ale poslední slovo majitel. Nejlíp proto fungují otevřená domluva a konkrétní argumenty – reference z předchozího nájmu, pojištění odpovědnosti nebo přiměřeně vyšší jistota. Právě tady se vyplatí mít u pronájmu někoho, kdo umí nastavit podmínky férově pro obě strany.
Moje další články najdete v přehledu zde.
Zaujal jsem vás? Tak se pojďme potkat!
Záleží mi na poctivě odvedené práci a soustředím se na každý detail. Nelákám na odhad ceny zdarma, který za mě udělá online automat, nenabízím služby bez závazků a neumím lhát. Místo toho vám věnuji 100 % svého času a energie, individuální přístup, férové jednání a pečlivost – připravím zkrátka nemovitost do nabídky tak, jako by byla moje vlastní. Co řeknu, to platí a garantuji vám spolupráci bez háčků a skrytých podmínek.